Je lepší ucho mít.

Obrázky objektivem

A&A na cestách

18. srpna 2015 v 17:26 | Annika
Toto léto jsem na výlet vyrazila několikrát v roli akční dcery, sestry či neteře, a ještě vícekrát jako tichá šklebící se milá.
Toto léto jsem na výlet vyrazila několikrát ve společnosti skalmilovné sestry, vždy vyrovnaného tatínka, energického strýčka a pomalé tetičky, a ještě vícekrát s ulítlým zpívajícím milým.
Chybělo tomu něco šťavnatého do třetice.
Jet na výlet jako praštěný japanolog s praštěným japanologem. A to se nakonec přihodilo, když jsme se spolužákem konečně zrealizovali plán, který jsme vymysleli již na prvního máje - výpravu na Trosky.

Za operou do Tachova

12. srpna 2015 v 8:50 | Annika
O svých laických dojmech z opery Costanza e fortezza od J. J. Fuxe a o tom, jak jsem se vůbec k tomuto představení nachomýtla, jsem již jeden článek napsala. Tento se proto nebude věnovat dojmům z opery samotné, ale spíše zážitkům ostatním.
Vyrazila jsem po zkušenostech z cesty do Chlumu u Třeboně trochu nervózní, že se zase něco pokazí. Tentokrát však všechno šlo jako po másle. V Plané u Mariánských lázní jsem bez problémů přestoupila do malého osobáčku, který mě se skřípavým dusotem dovezl do Tachova, a poznala se zde nečekaně s jakýmsi pánem, který mi pak po celý zbytek dne dělal příležitostnou společnost.
V Tachově trať končí. A zde skončila i má cesta v dopravních prostředcích. Hodila jsem na záda krosnu se stanem, spacákem, dvěma alumatkami a tlustými ponožkami jako štítem proti nočnímu chladu, a vydala se za zvuku pleskání svých starých sandálů do nedalekých Světců...

Českým rájem od hradu k hradu

10. srpna 2015 v 21:10 | Annika
Když jsem loni četla třídílnou sérii fotoreportážních článků z Českého ráje u svého oblíbeného blogera Agreneje, okamžitě mě napadlo, že do míst na fotkách se dozajista někdy musím podívat. Podobným způsobem jsem i jeden z oněch článků okomentovala. Dne třicátého července L. P. 2015 konečně nastal čas tato svá slova přeměnit ve skutky. A bylo vskutku správné takto učinit - výlet se moc líbil nejen mně, ale i sestře a tátovi, kteří mi dělali společnost.
Nešla jsem stejnou cestou jako Agrenej, spíše jsem se volně inspirovala - kupříkladu jsem do okruhu nezařadila rozhlednu Kopanina. Naše tříčlenná expedice vyrazila z Malé skály k Vranovu, poté pokračovala k Frýdštejnu, odtud na Drábovnu a nakonec zpět do místa startu.

Na Zelené hoře

6. srpna 2015 v 14:54 | Annika
Při návratu z rodinného výletu na Moravu jsme ještě před doražením do Prahy udělali drobnou odbočku ke Žďáru nad Sázavou, abychom si prohlédli slavnou českou památku UNESCO - Santiniho poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Počasí toho dne bylo velmi výhrůžné a větrné, a tak jsme konečné rozhodnutí, jestli tam opravdu pojedeme nebo ne, nechali až na poslední chvíli. Myslím, že jsme se dobře rozhodli pro "ano". Protože návštěva tohoto krásného místa by byla určitě stála i za bouřku - která naštěstí ale nakonec nepřišla.

Bouzov a "36 pohledů na Lysou"

1. srpna 2015 v 9:25 | Annika
Bála jsem se, že letošní prázdniny z jistých důvodů zažiji málo výletů. Nakonec se však mé obavy ukázaly jako neopodstatněné, protože o výlety nouze nebyla a zdá se, že ještě po nějakou dobu ani nebude.
Minule jsem se vydala na devítidenní prapodivnou výpravu na Šumavu po boku jistého muže. Tento výlet mi však již nedělal společnost on, ale mí tradiční souputníci, tedy táta a sestra, a později i strýček s tetičkou. Proto se také tento výlet nesl v poklidném a harmonickém duchu. Říkala jsem si, že skoro až moc poklidném - cestu jsme ztratili pouze jednou, kdy nás navigace zmátla na obrovském kruhovém objezdu a zavedla nás na parkoviště obchodu s koupelnovým vybavením. To však bylo všechno.
No, nutno přiznat, že taky to mělo něco do sebe!

Cestou necestou Šumavou a okolím IV.

22. července 2015 v 8:00 | Annika
Den devátý - Na Rabí a hurá domů
Tímto článkem konečně uzavírám veselé putování naší dvoučlenné výpravy. Den devátý byl totiž náš poslední výletní den. Bylo nám to upřímně líto, protože i přes nejrůznější obtíže to byl úžasný zážitek. Když jsem přijela do Prahy, nechala svého společníka stát u eskalátorů a sama sjela do hlubin tunelů pražského metra, najednou mi přišlo, jako bych se ocitla v úplně jiném, neznámém, tak trochu šedivém světě. Zámecký park v Chlumu, rozpadlé hradby Klenové, ledová voda Černého jezera, výhled z Ostrého, sušické barvičky... to vše se najednou ztratilo kdesi v zamlžené dálce.

Cestou necestou Šumavou a okolím III.

20. července 2015 v 7:51 | Annika
Den sedmý - Dobrá Voda a sušický bizár
Nečekaná zdravotní komplikace se během druhé noci v penzionu v Železné Rudě nevyřešila, pouze zmírnila. Řekli jsme si nicméně, že dál se zdržovat v Rudě už nemá smysl. Vyrazit do divočiny nám však připadalo riskantní - co kdyby se bolesti zhoršily a byla by třeba lékařská pomoc? Navrhla jsem jistému muži, že by mohlo být pěkné užít si trochu městské turistiky. Projít si nějaké městečko s pěkným historickým centrem a upraveným náměstím s malovanými domky, vidět zajímavé hrady, zámky, kláštery...
"Což takhle Prachatice? Vimperk?..." začala jsem vyjmenovávat.
"Český Krumlov..." přidal se se svými návrhy muž.

Nakonec - ani už nevím proč - jsme se rozhodli pro Sušici.

Cestou necestou Šumavou a okolím II.

18. července 2015 v 8:22 | Annika
Den třetí - Nýrsko
Poskládali jsme stan, hodili těžké batohy na záda a vyrazili hradní branou do neznáma. Mapu okolí jsme neměli, jasný cíl také ne. Brzy jsme nechali romantickou Klenovou za zády a putovali - zatím jen po asfaltce - směrem k Nýrsku.
U Hvízdalky jsme odbočili do přírody a šli chvíli lesem a loukami. Milý mi k batohu zvnějšku připevnil prázdnou krabičku od eiscafé, které jsme si po cestě koupili, vypili a už nestihli obal nikde vyhodit. Najednou jsem si však všimla, že mi krabička někde po cestě upadla.
"Milý! Eiscafé není! Někde v lese jsem ho vytrousila."
Muž se zatvářil zadumaně a pravil, že za jeden pohozený odpadek musíme sebrat tři jiné. Nezůstalo však jen u tří. Tímto začalo zpestření naší cesty trvající po celou dobu výletu - systematické vysbírávání odpadků všude, kudy jsme šli. A že jich bohužel bylo!

Cestou necestou Šumavou a okolím I.

16. července 2015 v 21:49 | Annika
Bylo tehdy časné jaro; seděli jsme a přemýšleli, kam by se dalo jet na výlet.
Navrhla jsem: "Vůbec třeba nemám prozkoumanou Šumavu..." A on přitakal, že také ne. A že se to bude dobře hodit na delší výlet na léto.

Léto přišlo rychle, skoro až nenadále, a šumavský výlet ještě nenadáleji. Vyrazili jsme koupit stan a vařič. Zabalili jsme spacáky a alumatky. Přes telefon domlouvali, kdo z nás vezme nezbytný doplněk na jakékoliv naše cesty - dalekohled. A pak jsme každý z úplně jiného místa republiky, já z Prahy a on z Valtic, kde den předtím odzpíval dvě představení, vyrazili do našeho meetpointu, kterým byl...

Duben v obrázcích

28. dubna 2015 v 15:04 | Annika
Druhý výlet do Brd
Ten víkend byly zrovna Velikonoce. Napekla jsem špenátový závin a kakaové sušenky, sbalila do batůžku mapu a útlou knihu o japonské ekologii a vydala se po boku jistého muže dohánět to, co jsme na minulém výletě nestihli.
Dopadlo to tak, že se nám resty ještě více prohloubily. Nejen, že jsme nestihli projít cíle z prvního výletu, ale ani nové, které jsme si vytyčili pro tento.
I tak to ale bylo velmi příjemné.
 
 

Reklama