Je lepší ucho mít.

Červen 2016

Ke strojům!

20. června 2016 v 20:52 | Annika |  (Ne)malé radosti
Tentokrát se čerstvě uplynulý týden poměrně vymykal ostatním. Některé věci byly ve své podstatě stále stejné. Japonsko, hudba, deskovky. Objevila se však novota v podobě brigády, kterou jsem si týden předtím zkušebně na tři dny naplánovala. Avšak i ty "staré známé" věci se přihodily v trochu jiné podobě, než bývá obvyklé.

Samá izu hia

15. června 2016 v 16:17 | Annika |  (Ne)malé radosti
Včera jsem zažila totální vymytí mozku. Kdybych si pokaždé dopředu nepsala v bodech, jaké radosti jsem prožila, byla bych teď v koncích.
Nicméně nemohu si za nic na světě vzpomenout, v jakém jsem to vše prožívala rozpoložení. Odhaduji, že mi nebylo ani příliš smutno, ani příliš veselo, spíš tak nějak přiměřeně příjemně. Měla jsem dvě poslední zkoušky, z nichž u jedné, konkrétně u myšlení Dálného východu, které jsem v tomto seriálu několikrát zmínila, jsem poněkud vyhořela. Ale výsledek ještě nevím - možná jsem i prošla.
Předběžně se však dá říct, že od středečního odpoledne mi začaly prázdniny.

Peklo a já!

7. června 2016 v 14:41 | Annika |  (Ne)malé radosti
Květen skončil náročně, červen začal v podobném duchu. Vyskytly se tekoucí nervy, vyskytly se okamžiky naprosté prázdnoty, vyskytlo se pouhých pět radostí. Velká část z nich však představovala obrovské uvolnění po nějakém zdroji břichabolu, které bylo potřeba jako sůl...
Doufám, že je nyní to nejhorší za mnou a že teď konečně zase přijdou hezké dny s dostatkem prostoru pro usmívání.