Je lepší ucho mít.

Skalka

2. března 2015 v 10:21 | Annika |  Obrázky objektivem
Víkend na přelomu února a března byl pro mě obdobím dlouho očekávaným.
Výlet.
Když vyslovím toto slovo, vybavuji si důkladně předem připravenou cestu do neznáma uprostřed léta po boku dvou či více členů rodiny. Tento výlet však měl být - a také že byl - jiný. Chvílemi poněkud improvizovaný. Neznámo mělo být jen částečné. Počasí chladné, zatažené - zkrátka únorové. A společnost jsem měla pouze jednočlennou, mimorodinnou a ještě k tomu mužskou.


V sobotu dopoledne jsme vyrazili z našeho penzionu v Mníšku pod Brdy s čistými pohorkami a krabičkou mých domácích sušenek do šedivého dne, abychom se zablácení, poškrábaní od trní a s prázdnou krabičkou vrátili večer utahaní, ale v dobrém rozmaru zpět.
Plán byl jasný. Na ostrohu Skalka nad městečkem se tyčil kostelík svaté Máří Magdaleny, místní poutní místo. Náš první cíl. Odtud bylo naším úmyslem dojít lesem do Dobříše, kam jsem se vypravila již jednou před půl rokem. To ale byl výlet v tom prvním smyslu. Dalším bodem pak bylo už jen se jinou cestou vrátit zpět do Mníšku.


Ke Skalce jsme se přibližovali intuitivně, až jsme dorazili ke krásné stromové aleji vedoucí přímo ke kopci. Jistý muž mi okamžitě začal vykládat o tom, že ta tu je dozajista právě z barokních dob, ve kterých byl kostelík na Skalce postaven.

Škoda, že nebylo léto a stromy nebyly obaleny listím.


Vyškrábali jsme se do kopce. Či spíš, já se vyškrábala, jistý muž jej křepce vyšlapal. Ocitli jsme se na pěkné vyhlídce nad městečkem. Místní kostel sv. Václava jsme navštívili až druhý den. Zámek jsme si prohlédli pouze zvenčí a přemítali, proč není souměrný a schází mu jedna věž. Na tuto otázku jsem se pokoušela zběžně hledat odpověď až doma. Na Wikipedii se píše:

"Pověst praví, že v dávných dobách, kdy měl zámek ještě všechny čtyři věže, přihnala se jednou vichřice tak strašná, že si vyšel na vycházku i sám kníže pekel. Jak se tak proháněl krajinou, ocitl se nad mníšeckým zámkem. Popadl jednu z věží a letěl dál, když v tom pod ním na příbramské Svaté hoře zvonili klekání, pekelník se lekl a věž upustil. Ta dopadla přímo nad studánku s léčivou vodou, kde stojí dodnes. Historicky pravděpodobnějším vysvětlením, proč má zámek jen tři věže, byl fakt, že Engel (tomuto rodu zámek patřil - Anničina pozn.) si jakožto příslušník nižší šlechty nemohl dovolit porušit dobové konvence a postavit zámek se čtyřmi věžemi."


Osamělý dům stojící u pole za městečkem je penzion, kde jsme se vcelku příjemně ubytovali v podkrovním pokoji.


Kostel sv. Máří Magdaleny byl k naší smůle zavřený, tudíž dovnitř jsme se nepodívali. Upoutala nás však křížová cesta. Mě jakožto člověka, co se v baroku a v křesťanských tradicích vůbec nevyzná, upoutala tak nějak celkově. Jistého muže svým umístěním. Očekával, že povede zezdola z Mníšku směrem ke kostelu, ne od kostela ještě kamsi dál, kde jsme viděli stát jakousi stavbu, akorát jsme nevěděli, jakou.


Pohled zpátky na kostelík a vlevo od něj se nacházející klášter.


Voda v tomto "rybníčku", který zespodu od kostela nebyl vidět, byla úplně černá a zvláštně páchla.


Dostoupali jsme křížovou cestou až k domečku na jejím konci, kde jsme zjistili, že jde o poustevnu. Zde jsme posvačili a k našemu nepříjemnému překvapení zjistili, že jsme zpomalení a do Dobříše se už nestíháme dostat. Přešli jsme tedy na plán B, který byl o něco kratší, a ten jsme později dokonce ještě o kousek zkrátili. Ve finále jsme ušli něco málo pod třicet kilometrů.


Po cestě lesem nás upoutaly mladé stromečky se špičkami obalenými jakousi vatou. Že se ani jeden z nás nevyzná v lesnických praktikách, táži se tě, milý čtenáři: proč? Je to ochrana před zvěří, aby je neokousávala?

A pak, ač jsme šli občas opravdu pěknými brdskými krajinami, které by stály za zvěčnění, už jsem foťák z kapsy nevytahovala. To abych v onom chladném dni nemusela pouštět příjemně hřejivou ruku svého spoluvýletníka...


Annika
 


Komentáře

1 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 2. března 2015 v 16:55 | Reagovat

Moc ti přeji, aby podobných výletů a zážitků bylo vícero. Jsou k nezaplacení... :)
Bohužel netuším, co to na těch stromcích je. Ale to s tou zvěří by mohlo být pravděpodobné... :)

2 Limeo Limeo | E-mail | Web | 2. března 2015 v 20:03 | Reagovat

My kousek od Mníšku bydlíme a to již třináct let a já ani nevím, že tam nějaký penzion je :D :D.
Ale přiznám se, že na té Skalce jsem nikdy nebyla. Fakt. Vlastně o tomhle místě slyším úplně poprvé...
30 kiláků? Tak to jsi borec - já ujdu tak maximálně patnáct a to s přestávkou na svačinku :D.
Co se té vaty týče, tak u nás se to moc nedělá, ale vím, že se tam dává proto, aby ji ty stromky seshora neokusovala zvěř. Někde uvidíš stromky natřené bílou barvou, někdo holt používá vatu ;-).

3 Zítra Zítra | Web | 7. března 2015 v 14:09 | Reagovat

Ta křížová cesta je vážně haluz. Díky za inspiraci, sice na Skalku nepojedu ale na procházku jdu hned :D

4 agrenej agrenej | E-mail | Web | 9. března 2015 v 18:55 | Reagovat

Vypadá to opět na velmi zajímavé místo na výlet. :-)

5 Annika Annika | Web | 11. března 2015 v 21:24 | Reagovat

[1]: Děkuji! K nezaplacení skutečně jsou. Už se těším, až někdy podniknu zase něco podobného. Až bude venku ještě tepleji a krásněji... :-)

[2]: On je hned vedle nádraží :-) Žádné jiné ubytování jsme nenašli. Trochu jsme se toho nejprve děsili, ale nakonec jsme byli spokojení.
Ááá, díky za informaci ohledně vaty! Natřené stromky jsme potkali také, u těch nám to ale na rozdíl od vaty bylo jasné :-)

[3]: Doufám, že sis procházku dobře užila :-)

[4]: Bylo tam skutečně příjemně. Ale v nějakém teplejším měsíci, než v únoru, je tam dozajista mnohem líp :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama