Je lepší ucho mít.

Haiku (únor 2015)

28. února 2015 v 8:55 | Annika |  Poetické pokusy
Drobky z pěšiny
zobají lesní ptáci -
není cesty zpět.

Vychladlým čajem
značíš mé čelo křížkem -
sladké rouhačství.

Zničená, zbitá
padnu smrti do klína
až po naději.

Mladá gothička
drtí hrubou podrážkou
čerstvé spadlý sníh.

Zlověstný klapot
bezpečnostního zámku -
konec něžností.

Jdem ruku v ruce
bodláčí na tkaničkách
kamínek v botě.


Annika
 


Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 28. února 2015 v 10:00 | Reagovat

zámek čili lock
otřes čili shock!

2 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 28. února 2015 v 19:19 | Reagovat

Únorová haiku vypadají nadějně... vyzařuje z nich takový starý, známý, otřepaný a přesto pokaždé nový a jedinečný pocit... :)

3 stuprum stuprum | Web | 28. února 2015 v 19:20 | Reagovat

Kamínek v botách tlačí. :)

4 womm womm | E-mail | Web | 4. března 2015 v 22:33 | Reagovat

Krásne :)
Ani nemám čo iné dodať. Kritizovať sa to nedá :)

5 Annika Annika | Web | 11. března 2015 v 21:19 | Reagovat

[1]: Pravdivé a zvukomalebné. LOCK! SHOCK! Takhle nějak zněla ta dvě ohavná klapnutí.

[2]: Tentokrát si jsou skutečně tematicky hodně podobná :-) Jsem zvědavá na plody března. Zatím mám jen jedno.

[3]: A bodláčí pěkně překáží :-)

[4]: Děkuji ti! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama