Je lepší ucho mít.

Lepší kleště v hrsti nežli jehla za nehtem

15. října 2014 v 10:30 | Annika |  Třeskuté tvoření
Vždycky mi šly více humpoláčtější mužnější práce jako řezání dřeva, zatloukání hřebíků či jejich vytahování kleštěmi, než zpropadeně pitomé dívčí činnosti, jako je šití. Při aktivitě, kterou budu popisovat v následujícím odstavci, se mi dokonce podařilo parádně ohnout hned dvě jehly. Jakmile slyším slovo "šít", běhá mi mráz po zádech. Vrcholem mého umění s jehlou je přišití knoflíku či spíchnutí obalu na flétnu šakuhači (a že ten se mi povedl!). Zašít punčochy tak, aby vydržely aspoň chvíli, to už je moc vysoký level. Radši mě pošlete do lesa osekávat soušky. To je pro panelákové děvče důležitější skill.

A co teprve šitý šperk!

Na léto jsem se nesmírně těšila, protože jsem si dala za úkol naučit se pořádně korálkovat. Jako obvykle jsem plnění cíle zahájila v knihovně, abych si zde půjčila několik korálkářských knížek. Když jsem však přišla natěšená ke kýženému regálu, málem jsem začala chrlit oheň, neboť u něj zrovna v tu chvíli stála paní a skládala si do náruče všechny korálkářské knihy, co našla. Nenechala mi ani jedinou. Odešla jsem tedy s nepořízenou domů a v duchu přála oné paní, ať se jí při práci kutálí korálky po celém pokoji.
Netrvalo však dlouho a povedlo se mi jednu vytouženou knihu ukořistit v jiné pobočce. Podle jednoduchého návodu se mi podařilo udělat docela roztomilou kuličku a v euforii z tohoto úspěchu jsem se pustila do studia peyotového stehu. V teoretické rovině jsem jej pochopila. V praktické... hm. Poprvé jsem se svou motanicí bouchla o stůl a nechtěla ji ani vidět. Podruhé to najednou začalo jít. Už jsem měla asi pět centimetrů pěkného korálkového pásku... když jsem udělala obrovskou chybu a vše nevratně pokazila. Prsty jsem měla zničené, hlavu unavenou. Nechtěla jsem korálky už ani vidět. A to jsem chtěla hned v blízké době udělat sestře něco pěkného k šatům do tanečních!


Taneční se stále více a více blížily a já začala v hlavě tvořit návrh sady šperků k ségřiným šatům, tedy náhrdelník a náramek, náušnice ne, sestra stejně jako já nemá proděravělé boltce a na klipsy není zvyklá. Šaty jsou modro-hnědé s drobnými kytičkami. A tu mi blesklo hlavou, že by pěkně mohl vypadat náhrdelník z drátků. Ketlování se té tajemné technice říká, že jo?

Prošly jsme se sestrou několik korálkáren s hlavami přitisklými k fotografii šatů v telefonu, než jsme nahromadily všechen materiál, který by zhruba odpovídal mé představě, která začala nabývat čím dál jasnější podoby. Přinesla jsem si domů hromadu drátků, světle modré korálky, hnědé korálky házející modré odlesky (na tento nález jsem zatraceně hrdá), dvě zapínání, kovový komponent, který jsem měla v úmyslu umístit doprostřed, a modrou kapičku s jakýmsi hnědým flekem (asi kazem) uvnitř, který mi ale přišel vhod. Kapičku jsem dlouho vybírala a doteď nevím, jestli jsem s ní úplně spokojená. Celkem ale jsem. Nic lepšího se mi stejně najít nepodařilo.

Vyhrabala jsem z tátova šuplíku s nářadím troje kleště, jedny horší než druhé, a pustila se do práce. Ani nevím, které z těch kleští mám nejmíň ráda. Štípačky mi sdírají kůži z rukou, ploché kleště jsou vychrchlané a nespolupracují a kulaté dělají na můj vkus příliš velká očka, ač to na fotkách nevynikne. Nějakým způsobem jsem se ale se všemi kleštěmi poprala a nakonec smontovala náhrdelník a náramek. A že mi zbylo ještě dost korálků i drátků, možná někdy vyrobím ještě jeden jiný náhrdelník, aby sestra měla alternativu :-)




A takhle nějak vypadají na ségře (foceno těsně před odchodem do tanečních).


Šitý šperk však nehodlám vzdát. Přeci neprohraji boj s jehlou - s malým kusem kovu, který dokážu v prstech ohnout! Že však začala škola a nemám již tolik volna, počkám si asi zase až na příští léto nebo na zkouškové období.

Kleštím zdar!


Annika
 


Komentáře

1 sarush ef sarush ef | Web | 15. října 2014 v 11:26 | Reagovat

Ale vypadá to mazecky. A první odstavec mě pobavil :)

2 Réssi Réssi | E-mail | Web | 15. října 2014 v 12:06 | Reagovat

wow, hodně pěkný, vážně, klobouk dolu, vypadá to úžasně :)

3 Yasminn Yasminn | E-mail | Web | 15. října 2014 v 13:58 | Reagovat

Já vážně nechápu, jak někdo může v jednom článků zveřejnit tak krásné dílo a zároveň psát, že není šikovný. :) Moc se Ti to povedlo, opravdu. Tohle já vždycky obdivovala.

Musím se přiznat, že já nejsem šikovná na nic. Vrcholem mých "dívčích" prací je náramek z bavlnek upletený tím nejjednodušším způsobem a vrcholem "mužských" prací je u mě... já vlastně ani nevím. Ohně se bojím, ostrých předmětů se bojím, kleště jsem snad nikdy nepoužívala...

No, mám co dohánět :)

4 AB AB | E-mail | Web | 16. října 2014 v 10:23 | Reagovat

Vždyť je to krásný, jak můžeš napsat, že nejsi šikovná?:-))

Upřímně, pro mě jsou ty "mužské" práce jako štípání dříví, mlácení kladivem nebo tahání kamenů vhodnější, neb mám obě ruce levé a "ženské" práce obvykle dopadnou mizerně pro mě i pro okolí.:-)

Mimochodem, vzhledem ke své "úchylce" si neodpustím pochvalu dekoltu Tvé sestry. :D

5 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 17. října 2014 v 15:44 | Reagovat

Ségře výrobek moc sluší. :) Mě taky na tyhle jemné práce moc neužije, ono i navlékat korálky je dost obtížné. :D
Snad brzy budou jehly ohýbat tvé prsty a ne naopak. :)

6 asanita asanita | Web | 21. října 2014 v 20:36 | Reagovat

Úžasné! Já bych také něco takového chtěla vyrobit, škoda jen, že bych to asi nezvládla.

Každopádně se mi článek pěkně četl, píšeš opravdu s citem! Na tvůj blog se určitě vrátím.

7 Annika Annika | Web | 28. října 2014 v 20:04 | Reagovat

Jsem strašně moc ráda, že se vám můj výtvor líbí! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama