Je lepší ucho mít.

Haiku (září 2014) + bonus

30. září 2014 v 12:20 | Annika |  Poetické pokusy
Je to až směšné -
všechna haiku ze září
jsou depresivní.

※ ※ ※

Kdybys mě potkal
řekl bys mi alespoň
uhni mi z cesty?

Začíná pršet
kytarista v kimonu
pozvedá paže.

Nepříjemný pach
chodby jako z hororu -
okna však čistá.

Listy už žloutnou
a já jen marně čekám
pořád jen čekám

Potkali jsme se
a já pokradmu zkoumám
tvé žluté zuby.

Poté co umřu
chci se zrodit ve světe
bez nikotinu.

Emily říká
"naděje je to s křídly"
mou je šatní mol.

※ ※ ※

Následná slova
jsou pokusem o tanku
do tvůrčí výzvy.


Modrou oblohu
zkalil mrak nedůvěry
již z poloviny.
Marně brnkáš na můj cit,
bouře brzy vypukne.

※ ※ ※


Annika
 


Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 30. září 2014 v 13:20 | Reagovat

Já se chci zrodit jako nikotin.
/zaháněti lidem splín/

2 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 30. září 2014 v 17:09 | Reagovat

Skvěle jsi to vyřešila! :) Nejvíc se mi líbí první, druhé, páté a sedmé haiku a závěrečná vyzývavá tanka samozřejmě taky. :)

3 Annika Annika | Web | 4. října 2014 v 17:07 | Reagovat

[1]: Když cítím zápach cigaret
zčerná mi v očích celý svět.
Jiným zahání zármutek,
mně jen obrací žaludek.

[2]: Děkuji, jsem ráda, že se ti líbí jak haiku, tak tanka do HV :-)

4 agrenej agrenej | E-mail | Web | 8. října 2014 v 9:36 | Reagovat

Opět velmi podařené haiku i tanka. :-) Vždy se těším, až nějaké zveřejníš. :-)

Tak mě napadá, používáš jako inspiraci realitu, nebo si jen tak hraješ s představivostí?
Tahle otázka mě vlastně napadla u kytaristy v kimonu. Jestli si opravdu viděla někoho takového na dešti, nebo jestli haiku píšeš jako já. Většinou jen čekám, co za obraz mou mysl napadne a pak si s tím pohraju do spravného tvaru.

5 Annika Annika | Web | 8. října 2014 v 14:22 | Reagovat

[4]: To mě moc těší a děkuji :-)

U veškerých mých básniček mě v naprosté většině případů inspiruje realita, jen občas čerpám z nějaké abstraktní představy. (Třeba srpnové haiku "Hluboké lesy/přes kořeny se řítí/pekelný kočár" je představa, která mi naskočila při poslechu správné hudby na správném místě :-)
Kytarista v kimonu je také opravdový. Byla jsem na koncertě japonské skupiny Hjógen. Uprostřed představení se pak hudebníci rozhodli přesunout na dvůr, jelikož bylo pěkně. Hned po první písničce se však náhle rozpršelo. A kytarista se smutně usmál, rezignovaně pokrčil rameny a zvedl při tom ruce, doširoka se mu u toho roztáhly rukávy kimona... ten obyčejný pohyb mi v tu chvíli přišel jako něco hrozně nevšedního a krásného :-)

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 10. října 2014 v 20:45 | Reagovat

Vidím, že fantazie je k haiku , vlastně i k tvoření jakýchkoliv veršů vzniklých z pocitů hodně důležitá.

7 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 10. října 2014 v 22:42 | Reagovat

Také jsem tento úkol z výzvy plnila (jen tento), ale kam se hrabu se svou romantickou básní? Je to naprostá nádhera, máš příjemný styl skládání, a když to řeknujá, už to něco znamená (jsem na to dosti náročná). Nezbývá mi, než před tebou smeknout, a říctz, ať tatko pokračuješ dále!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama