Je lepší ucho mít.

Uvítací slova přivandrovalcova

15. července 2014 v 9:27 | Annika
Tak jsem konečně zde na novém blogu. Holala juchů!


...

Hm, dobrá, trochu to rozvedu.

Je to zvláštní pocit psát jinde, než tam, kde jsem působila předtím. Mít prázdný archiv, jiné rubriky a vědět, že až se článek zobrazí, bude napsán jiným fontem, než jsem byla doteď zvyklá. Ale to vše se brzy vstřebá. Změnu už to totiž dlouho chtělo.
Nicméně, většina věcí zůstane při starém. Dvě deníčkové rubriky, jedna o všednostech žití, druhá o japonsky laděných zážitcích, povídání o anime, o kultuře, o knížkách, a samozřejmě i tvořivé rubriky. Nechci ale ve svých článcích pokračovat ve stejném duchu jako na starém blogu.
Prvním bodem je onen deníček. Japonská rubrika zůstane úplně stejná jako její předchůdkyně, ale deník obyčejných věcí dostane novou podobu, která by měla mnohem lépe vyhovovat všem mým potřebám.
Ohledně "recenzních" rubrik jsem se ještě nerozhodla, jak to přesně vyřeším s tou o divadle a spol. U knižní a anime rubriky však mám jasněji. Články v obou se pokusím podat trošku strukturovaněji, více recenzně. Vždyť já kolikrát na starém blogu zapomněla v článku o knize zmínit třeba takovou věc jako jméno autora! Ano, obzvláště na svých knižních článcích se chystám řádně zapracovat. Aby byly trošku profesionálnější, přehlednější, čtenářsky přitažlivější - což asi nebude zrovna snadné, neboť young adult a novinky na pultech knihkupectví většinou nečtu. Lidé si dozajista budou chtít přečíst o něčem, co jim něco říká. Když jsem vydala článek o prvním dílu Hunger games, komentáři se to pod ním jen hemžilo. U článku o románu Óeho Kenzaburóa přibyl komentář jen od věrné V. Otázka je, jestli s tímhle mohu vůbec něco udělat, nebo ne. Protože drtivá většina blogerstva zná příběh Katniss a Peety, ale kdo kdy slyšel o chudáku Vrabčákovi? A větší část mé četby tvoří právě spíš ti nenápadní Vrabčáci, než literární celebrity typu Katniss, nebo když už, tak hvězdy ze staré školy jako je pan Darcy či Dorian Gray.

No, uvidíme...

Tvořivé rubriky zůstanou jako při starém. Dojde-li ke změnám, budou to spíš kosmetické úpravy. A že se člověk vyvíjí, je možné, že časem ještě přibudou rubriky nové... třeba Tajemná země žaponská očima toho, kdo v ní už konečně jednou byl. Kéž by.

Čemu bych se na tomto novém blogu ráda vyhnula, je používání fotografií vlastní osoby. Pravda, anonymní již dávno nejsem. Stačí si trochu projet starý blog.
Zde se však budu snažit svou tvář pokud možno neprezentovat. Ne proto, že bych se cítila být nepohledná - dost možné to je, ke kráskám z časopisů mám hodně daleko - ale čistě z toho důvodu, abych se nestresovala s tím, že mi na blog přijde někdo z těch lidí, které bych tady opravdu nechtěla, přečetl si nějaký můj osobněji laděný článek a pak hned v dalším našel známou tvář. Takhle se bude muset případně nejdřív hrabat nemalým archivem Království Bílých Růží.
Ačkoliv jsem na minulém blogu zahodila masku anonymity, své přátele a celkově všechny lidi, co se dostávali se mnou do kontaktu, jsem většinou kryla nějakou přiblblou přezdívkou, povětšinou šlo o květinu. Nevím ještě, jak to provedu zde. Na všechny ty fialky a pivoňky jsem si již zvykla. Ale na druhou stranu se mi nechce pokračovat ve stejné tradici. Vymyslím nové krycí kódy. Protože osobní jména svých známých používat v článcích nadále nechci. Možná, ale jen možná zavedu falešná jména. Stále víc se ale přikláním k tomu, že to vše nějak prokombinuji. Někomu nechám kytku, někomu vymyslím něco jiného, a ty, kteří se kolem mě nepohybují často, budu obcházet neutrálním stylem "jedna známá ze školy". Ale to vše je zatím ve hvězdách, uvidím, co vyplodím, až na takovouhle situaci opravdu přijde. Možná vymyslím pro jednoho člověka víc přezdívek, ať je to správně matoucí.

Dosti ale již blábolení, které přestalo mít hlavu a patu. Doufám, že se vám zde bude líbit stejně, nebo ještě lépe - víc než v mém starém království! Začíná nová éra! Banzai!

Annika
(bez staré dobré vlnovky na konci; na notebooku mi nejde vyťukat, rozhodla jsem se ji tedy vypustit)

____________________
Gif byl nalezen zde.
 


Komentáře

1 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 15. července 2014 v 12:31 | Reagovat

Ať se ti tedy daří ;-)

2 Ellnesa Ellnesa | Web | 15. července 2014 v 17:27 | Reagovat

Ať jsi šťastná i na tomto blogu...

3 agrenej agrenej | E-mail | Web | 15. července 2014 v 18:44 | Reagovat

Doufám, že se ti tady podaří v pohodlí zapustit velmi hluboké kořeny. :-) A že se občas za mnou stavíš. :-D

4 V. V. | E-mail | Web | 15. července 2014 v 20:48 | Reagovat

Páni, musím si zvyknout na všechny ty změny, ale věřím, že to nebude těžké. Stále to budeš ty. I bez fotek a vlnovky. ;)
Já od tebe moc ráda přebírám typy na knížky, i když jsou třeba staršího vydání.  Ačkoli jsem si tvůj starý styl psaní recenzí oblíbila, mileráda se přizpůsobím novému. Třeba od tebe odkoukám nějaké triky na zlepšení prezentace pěkné knihy. :) S anime to sice asi zůstane pro mě při starém, nicméně jsem zvědava na divadlo, japonský i obyčejný deníček a nové přezdívky. (mimochodem, nedávno mě napadla otázka - v jakém jazyce sleduješ anime? v japonštině s titulky? v angličtině? v češtině? :))

Těším se, vítej!

5 Annika Annika | Web | 15. července 2014 v 21:36 | Reagovat

[1]:[2]: Moc děkuji!! :-)

[3]: Snad se to podaří, děkuji! A k tobě se dozajista stavím :-) Čtu tě pravidelně již dlouho, ale jen málokdy komentuji.

[4]: I já si musím zvykat.
Ona ta změna stylu nebude nijak extra radikální. Pořád se budu vykecávat jak mám ve zvyku. Ale doufám, že se mi povede zařídit, aby to vykecávání bylo malinko na vyšší úrovni.
Anime sleduji japonsky s titulky v angličtině. Sice je i mnoho českých překladatelských skupin, ale víc důvěřuji těm anglickým.
Snad se je na co těšit :-D

6 agrenej agrenej | E-mail | Web | 15. července 2014 v 22:34 | Reagovat

[5]: No, a já pak mívám dojem, že ke mě nikdo nechodí, když skoro nikdo nekomentuje. :-D

7 Annika Annika | Web | 16. července 2014 v 10:30 | Reagovat

[6]: Pokusím se polepšit :-)

8 piuPIU piuPIU | Web | 16. července 2014 v 20:33 | Reagovat

Hodně štěstí s novým blogem, moc se mi líbí design.
Ty těžkosti se jmény jsem měla taky, protože jsem často a ráda psala o zážitcích s kamarády, ale nechtěla jsem je jmenovat, z podobných důvodů jako jsem neudávala svoje jméno.
Nakonec jsem našla kompromis. Každému jsem vymyslela přezdívku (často trochu pojaponštělou), která mu buď sedla podle vlastností, nebo byla podobná jeho pravému jménu. Případně (pokud blog četl a já před ním nemusela nic skrývat) si dotyčný zvolil přezdívku sám :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama